Včely - historie a současnost

To, že člověk získával med v přírodě před více než 10 000 lety dokazují nástěnné malby z doby kamenné v jeskyních, například ve Španělsku. V tu dobu se spíš jednalo o loupení včelami vytvořených zásob medu. Zmínky o užívaní medu najdeme i v Číně. Med byl podáván k jídlu v královských rodinách a využívali ho při léčení. V Egyptě jsou zachovány hieroglyfy a papyry s tématikou chovu včel, práce s medem a různé recepty. Egypťané chovali včely v podélných hliněných válcích. Med využívali k medicinským účelům, vyráběli z něj hojivé masti na řezné rány a odřeniny. Hojně byl využíván pro kosmetické účely, kdy se přidával do koupelí. Další využití našel při mumifikaci.

Také Řekové používali med k léčebným účelům a jako sladidlo. Vodou naředěný med se používal při atletických závodech proti únavě. Římané používali med jako přísadu při přípravě pokrmů. Během válek jej používali k dezinfekci a léčbě zranění. Med byl používán také jako platidlo. Ve střední Evropě, v Arabské a Byzantské říši využívali med taktéž k medicínským účelům. Dále z medu vyráběli alkoholický nápoj - medovinu. Med využívali při přípravě jídel, pečení, přípravě perníků a sladkých pokrmů. Postupem času se med jako sladidlo nahradil cukrem vyrobeným z cukrové třtiny a řepy. Ale jeho nezaměnitelná chuť, vůně a blahodárné účinky si získaly své dlouhodobé příznivce. Zároveň se začaly využívat i další produkty, jako jsou vosk, pyl, včelí jed, propolis a mateří kašička.

 

Včelařství u nás

V období Velké Moravy získávali brtníci na lávce zavěšené na lanech nebo ze žebříků plásty z dutin stromů. Sekerou otevřeli dutinu ve stromě a získali vosk a med. Někdy si celé dutiny se včelstvem odnesli domů, jako špalkové úly. Dodnes jsou špalkové úly oblíbené při studiu života včel. Časem se brtníci nespokojili jen se stromy obývanými včelami. Začali si sami připravovat vydlabané kmeny, do kterých chytali roje hledající úkryt. Jsou dochovány i vyřezávané a malované kláty. Med se získával lisováním vyřezaných plástů.

Člověk se snažil včely přenést blíže k svému obydlí, začal tedy odchycené roje chovat ve slaměných košnicích a vydlabaných kmenech. Včely stavěly dílo napevno a tím bylo člověku utajeno, jak se včely chovají uvnitř a jak pracují. V 18. století byly již vytvořeny první mobilní úly. Z prken vytvořená bednička obsahovala dřevěné latičky nebo tyčky, na kterých včely stavěly voskové dílo. S tím se dalo již manipulovat, vyjímat a prohlížet. Člověku bylo umožněno studovat život včel. Od té doby bylo vydáno nepřeberné množství literatury o včelařství. Každý chtěl proniknout do taje včelaření a experimentoval v chovu. Bylo mnoho rozměrů bedýnek, košnic a rámků. Vliv mělo i podnebí a krajina. Začínala potřeba sjednotit způsob chovu. 

 

Základy dnešního včelařství

Až americký duchovní a učitel L. L. Langstroth (1810-1895) začal cíleně používat bedničky na láhve sektu jako truhlíkové úly s odpovídajícím množstvím rámků. Tím se začal tvořit standard nejen amerického, ale celosvětového včelaření. Nástavkové včelaření se všeobecně ujalo a je uznáváno. Zakládaly se spolky včelařů, ve kterých si členové předávali zkušenosti a rady, jak dosáhnout nejlepších výsledků s chovem včel. V těchto spolcích byli většinou učitelé a faráři. Včelařením si vypomáhali zvýšit příjmy. Nebylo potřeba vlastnit půdu a mít hospodářství.

 

 

Včelařství v dnešní době

Příznivci dnešního včelaření jsou různého povolání a profesí. Včelaření je bráno jako koníček, způsob odreagovaní se, nebo i samotná živnost. Pokud včelař hospodaří správně a o včelstva se stará, má určité zisky, které pokryjí náklady. Odměnou je přírodní produkt z vlastních zdrojů. S odstupem času se z víkendových včelařů stanou menší nebo větší chovatelé a včelařství se stane jejich vedlejším přivýdělkem.