Nejdříve včely žily v dutinách stromů. Posléze jsme se začali setkávat s úly, kterým se říká kláty. Jedná se o úly, které jsou vyrobeny z kmenů stromů a zdobí je většinou vyřezané lidské obličeje. V jejich ústech se pak nacházely vstupní otvory. Ačkoliv vypadají velmi zajímavě a efektně, nejsou příliš praktické. Dnes je můžeme vidět například ve skanzenech, občas i s živými včelami. 

Setkat jsme se dříve mohli také s úly tvořenými svazky slámy, kterým se říká košnice. Jejich vzhled nám dnes připomíná známé cukroví „vosí hnízda“.

Dnešním úlům říkáme nástavkové. Jedná se o jakousi dřevěnou bednu čtvercového nebo obdélníkového tvaru, která má speciálně upravené dno a nástavky. Nástavky jsou v podstatě obvodové stěny, v nich najdeme rámky pro včelí dílo.

Úly je možné rozšířit o další nástavky. Včelaři tak činí v určitých ročních obdobích a vše závisí především na síle včelstva.

Díky nástavkovému úlu je včelaření nyní velmi jednoduchou záležitostí. Tento typ úlů může být vyroben ze dřeva, ale stejně tak také z tvrzeného polystyrenu či palubky. Některé části mohou být vyhotoveny i z plastu a kovu.